Kudy z domu uniká teplo

Bydlení v novém nízkoenergetickém domě má své nesporné výhody. Ne každý si však může vybudovat nový dům. Zdá se, že mnozí se musí spokojit se starým a méně kvalitním. Ale je to opravdu tak? Vždyť bydlení ve starším domě často znamená jedinečnou atmosféru s neopakovatelným půvabem – a s trochou námahy dokonce i bydlení v nízkoenergetickém standardu. Stačí jen vědět, jak najít riziková místa a především jak se jich zbavit.

Hledáme netěsná místa
Na analýzu tepelných úniků existuje mnoho metod. Nejvíce informací poskytují termovizní měření, využívající fyzikální jev, při němž povrch každého tělesa vyzařuje elektromagnetické záření – naměří se intenzita záření a z ní se určí teplota tělesa. Se zvyšováním teploty tělesa roste i intenzita vyzařování. Protože při pokojových teplotách je vyzařování nejintenzivnější v infračervené oblasti, nazývají se zařízení pracující na tomto principu také infračervené teploměry. Stejného principu využívají i termovizní kamery. Na rozdíl od infračervených teploměrů, jimiž můžeme měřit teplotu jen v jednom bodě, termovizní kamery snímají teploty v mnoha bodech. Jestliže jsou jednotlivým teplotám přiřazeny barvy, dostaneme obraz, který určuje rozložení povrchových teplot na tělesech.

Termovizní měření pomáhá přesně určit tepelné úniky. Kvalitní budova v nízkoenergetickém standardu by měla mít tepelněizolační schránku kolem dokola uzavřenou, je proto zřejmé, že místa, která se na termovizním snímku barevně, a tedy teplotně liší od okolí, jsou hledaná problémová místa, kudy uniká teplo. Při prohlídce budovy zvenku mají místa úniku tepla zvýšenou povrchovou teplotu. Při prohlídce obvodových zdí zevnitř budovy mají místa s únikem tepla naopak teplotu sníženou.

Je smutné, když se renovace starého objektu zkazí nekvalitním zhotovením zateplovacího systému.Samotné měření je poměrně jednoduché a rychlé. Termokamerou jsou zkoumaná místa prohlédnuta a vyfotografována podobně jako digitálním fotoaparátem. Na rozdíl od fotoaparátu se termosnímek neukládá jako barevný obraz, ale jako teplotní mapa, takže později při vyhodnocování snímku je možno odečíst teplotu kteréhokoliv bodu na obraze, a tak získat optimální zobrazení míst úniku tepla. Mnohé modely kamer umožňují spolu s termosnímkem uložit i standardní fotografii nebo slovní komentář, takže později při vyhodnocování záznamů je jednodušší identifikace měřených míst.

Navzdory jednoduchosti je třeba termovizní měření vykonávat důkladně a přesně. Základní podmínkou kvalitního měření je zabezpečit, aby povrchové teplotní rozdíly byly způsobeny jen tepelnými úniky. Měřená budova musí být v ustáleném stavu, rozdíl teplot mezi vnitřním a vnějším prostředím by měl činit alespoň 10 °C. Není vhodné vykonávat měření, když na budovu dopadají přímé sluneční paprsky, protože se zvyšuje povrchová teplota a teplotní rozdíly způsobené tepelnými ztrátami jsou překryty. Rovněž velké změny vnějších nebo vnitřních teplot mohou zkreslit měření, protože se kromě tepelné vodivosti projeví i tepelná setrvačnost.

Zdroj: www.asb-portal.cz, celý článek.