<-------------- TERMOSNÍMKY

Kondenzace vlhkosti, správné větrání nejen v dřevostavbách

23.12.2013 20:02

V dřevostavbách (difúzně uzavřených stavbách) je nutné zabezpečit dostatečné větrání. Nejdiskutovanější otázkou je rosný bod, který je součinitel několika faktorů. Směr a proudění vzduchu, vlhkosti vzduchu, teploty a tlaku. Jejich vzájemným působením, při kterém bude vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %), nastává tzv. kondenzace, srážení vodních par ve formě malých vodních kapiček a to za okolností, kdy teplota klesá na stupeň, při kterém tento jev nastane.

Teplota rosného bodu je různá při různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje a začne se srážet.

Jednoduchým příkladem je srážení vodní páry v koupelně. Pokud je koupelna vytopená, můžete se sprchovat a vzduch je plný páry. Tato pára se začne srážet např. na zrcadle, které je chladnější. Jakmile teplotu snížíte, pára se začne srážet i na obkladech a stěnách. Mezi teplotou a vlhkostí vzduchu platí pro vznik rosného bodu přímá úměra. Ač je vnímání vlhkosti pro každého člověka různé, je zde určitá tolerance, při které ji již pocítí.
 
Tuto závislost ukazuje tabulka níže:

Rosný bod v °C Vnímání u člověka Rel. vlhkost (při 32,2 °C)
>24 °C Těžko snesitelné dusno, problémy s dýcháním u citlivějších >62 %
21 - 24 °C Velmi nepohodlné vlhko a dusno 52 % - 60 %
18 - 21 °C Nepohodlné pro citlivější, ještě snesitelné pro ostatní 44 % - 52 %
16 - 18 °C Pro většinu přijatelné, citlivější cítí větší vlhkost 37 % - 46 %
13 - 16 °C Dobře snesitelné  31 % - 41 %
10 - 12 °C Příjemné až ideální 31 % - 37 %
<10 °C Suché pro citlivější, přijatelné pro ostatní 30%

Je tedy jasné, že pokud zvedneme teplotu v místnosti a snížíme vlhkost vzduchu, zlepšíme tím vnímání pocitu vlhkosti a zimy.

Může ale nastat i opačný případ, častý v panelových nezateplených domech - vysoká teplota a nízký obsah vlhkosti. Je to dáno tím, že cementové panely absorbují vlhkost zvýšenou měrou. V létě je tento jev dostatečně kompenzován vzdušnou vlhkostí zvenčí. V zimě je ale vzdušná vlhkost vysrážena mrazem do podoby sněhu a vzduch jí obsahuje velmi málo. Zvýšením teploty v panelovém domě dochází k její další absorpci prostřednictvím panelových stěn. Výsledkem je téměř vražedné klima s dopadem na dýchací cesty bydlících. Tento jev ale u dřevostaveb nenastává, neboť stavba je uzavřena a vzdušnou vlhkost neabsorbuje; zde je problém spíše opačný. S vlhkostí vzduchu je tedy nutno řádně "hospodařit", cílem je tedy žít ve vyváženém prostředí v dostatečné teplotě a vlhkosti vzduchu.

Každý dům obývá blíže neurčený počet osob. Tyto osoby mají své potřeby stran hygieny, jídla, pohybu po domě a potřebu čerstvého vzduchu, který stanoví norma a je nutno ji zabezpečit. Pro zajištění minimálního množství větraného vzduchu na osobu při malé pracovní zátěži a práci v sedě, tj. v domácnosti, je dle platných hygienických předpisů nutno vyměnit cca. 50m3/h na osobu. Za extrémních venkovních klimatických podmínek, tj. při teplotách venkovního vzduchu nižších než 0 °C, pak může být hygienické množství vzduchu sníženo až na polovinu.

Zpět

Vyhledávání

© 2008 - 2017 Všechna práva vyhrazena. Aktualizace: 19. 11. 2017. Diagnostiku tepelného chování budov provádíme infračervenou metodou dle ČSN EN 13187. Měření realizujeme termokamerou. Jiné metody nepoužíváme. Obrázky mají pouze informativní charakter.

Vytvořeno službou Webnode

Pagerank změřil www.CZIN.eu

NAVRCHOLU.cz